Psaní čárky ve větě jednoduché

větě jednoduché :

I . Čárkou se oddělují složky několikanásobného větného členu tj. větné členy ve vztahu souřadnosti,nejsou – li spojeny spojkami a,i,ani,nebo,či s významem prostě slučovacím.Jednotlivé složky takového několikanásobného větného členu jsou :

1 . přiřazeny k sobě bez spojek :

Např.: Mluvil pomalu,klidně,s pečlivou výslovností.

2 . spojeny různými spojovacími výrazy :

Např.: To je věc těžká,ba nemožná.

3 . spojeny dvojitými spojovacími výrazy :

Např.: Vyniká jak svědomitostí,tak houževnatostí.

Pokud spojky a,i,ani,nebo,či vyjadřují jiný význam než pouhé sloučení,píše se před nimi

čárka; např. Kouření je drogová závislost,a ne pouhý zlozvyk.

Čárkou se neoddělují :

a) složky několikanásobného větného členu spojené spojkami a,i,ani,nebo,či s významem slučovacím : Dnes ani zítra nemohu přijít;podobně též jsou-li výrazy připojeny slučovací spojkou a ve spojení s vytýkacími příslovci nebo částicemi a také,a rovněž,a zároveň i aj.;např. Publikace podává popis,výklad a také hodnocení dynamických společenských procesů.

b) členy ustálených spojení,jako křížem krážem

c) přívlastky postupně rozvíjející,např. světová hokejová družstva.

d) nesouřadná,i když stejnorodá příslovečná určení,např. letos v zimě.

e) údaje místa a času v datech,např.; V Praze 9. května 1985.

II . Čárkou se oddělují větné členy i jiné výrazy jen volně připojené nebo do věty vložené.

1 . Závazně se odděluje

a) výraz který tvoří s členem předcházejícím volné přívlastkové spojení.Je k němu buď prostě přiřazen,nebo je přístavkový vztah vyjádřen výrazem spojovacím.Do přístavkového spojení vstupuje jako jeho druhá složka slovo nebo spojení,které označuje

aa) stejnou skutečnost jako předcházející člen : např. Maminka chudák,zůstala na

všechno sama

ab) výčet toho,co předcházející člen označuje souhrnně :

Např.; Jenda,Mařka a Pepík.

ac) shrnutí toho,co bylo v předcházejícím členu vypočteno :

Např.; Vagony jsou určeny k přepravě uhlí,rudy,štěrku,prostě sypkých substrátů.

ad) část celku označeného předcházejícím členem,která je uvedena jako příklad,hlavní

složka atp.:

Např.: Ve vodách,zejména v moři,se vznášejí miliony drobných živočichů.

b) osamocená část výpovědi : ta je

ba) ve větě zastoupena zájmenným výrazem :

Např.: On neměl nikdy dost,ten chamtivec!

bb) k větě připojena výrazem spojovacím :

Např.: Rodiče nám pomohly,ale neochotně.

c) vokativ

Např.: Děti,pomozte babičce.

d) volný přívlastek,vyjadřuje se nejčastěji přídavným jménem ,někdy infinitivem :

Např.: Okouzleně hleděl na Hradčany,kralující pražskému panoramatu.

e) volný doplněk,vyjádřený podstatným jménem ve 4.pádě nebo v 1.pádě :

Např.: Na kameni sedí pěnkava,hlavičku na stranu.

f) citoslovce :

Např.: ach,jak je tu krásně!

2 . Některé členy je možné čárkou oddělit,chápe-li pisatel informaci,kterou výrazy přinášejí,jen jako doplňující,dodatečně připojenou atp. zejména jde-li o výraz bohatěji rozvitý nebo rozšířený.Čárkou lze tedy oddělit :

a) vsuvku,pokud si uchováme větnou povahu :

Např.: Zašlete nám(,)prosím(,)svůj nejnovější ceník.

b) doplněk vyjádřený

ba) přechodníkem :

Např.: Zanechav za sebou doširoka otevřené dveře(,)vyšel do polí.

bb) příčestím nebo jmenným tvarem přídavného jména :

Např.: Požehnáním přátel provázená,odjela na venkov.

c) dodatkově připojený větný člen :

Např.: Tatínka vzali četníci,kvůli letákům.